Kde jsou zázračné nové technologie? V hlubinách deziluze
O cyklické povaze nových technologiích
Nespočetněkrát jste již museli zažít hype nových technologií, ať to byly dovážkové služby s drony, nové geniální materiály nebo brýle na augmentovanou realitu či rovnou realitu virtuální. Vlastně každý rok (ne-li měsíc) vyjde v médiích zpráva o novém léku na rakovinu, několik let už bychom si také měli nechat tisknout nové orgány na 3D tiskárnách, nebo jezdit v plně autonomních autech.
Velmi často se tyto technologie tváří na začátku jako něco, co nám dokáže zlepšit životní úroveň o stovky procent a co rovnou vypadlo z knížek z sci-fi. Málokdy ale pak dojde k implementaci v takovém měřítku, jenž bylo slibováno. Poté dochází k deziluzi okolo těchto technologií. Nejspíše podobný osud čeká genetické upravování CRISPR i kvantové počítače.
Nesplněné sliby
Pokud se nejedná o podvod, většinou po deziluzi, kdy se zjistí, co technologie dokáže a co ne, přichází fáze střízlivé implementace do běžného života. Podobně například probíhal celospolečenský zájem o jadernou energetiku. V 50. letech minulého století se očekávalo, že jádro nám dodá konečnou odpověď na nedostatek energie. Utopistické obrázky zatopily veřejný prostor, očekávání byla obrovská, připravovaly se i vesmírné lodě s jadernými zbraněmi jako pohonem. A jak je na tom jádro dnes?
Na celém světě jsou pouze tři země, které mají většinu svého energetického mixu z jádra: Francie, Slovensko a Ukrajina. Utopie se nekonala a konat nebude, ale i tak si jádro dokázalo vydobýt silné postavené v energetických mixem vyspělých zemí, kde se pohybuje okolo 20-30 procent. Průměr světa se poté pohybuje okolo 10 procent.
Začíná se tedy objevovat jakýsi vzor fungování tohoto cyklu, ale jak přesně vypadá? Nejsem samozřejmě první, kdo si této skutečnosti povšiml.
Gartner Hype Cycle
Dobrý metodologický nástroj poskytla analytická společnost Gartner a příhodně ho pojmenovala jako Gartner Hype Cycle. Jedná se o schématický předpoklad, jak technologie prochází fázemi přespřílišného optimismu na svém počátku, který přechází do zmiňované deziluze až k fázi pochopení technologie a zavedení do běžného života.
Cyklus je rozdělen na několik fází.
Innovation Trigger = nový průlom, veřejná demonstrace, uvedení výrobku na trh nebo jiná událost vyvolá zájem tisku a průmyslu, začíná Hype
- krátká fáze okolo 1-2 roků
- produkt často nabízí jen jeden či dva dodavatelé s vysokou cenou
- přichází první prozřetelní investořiPeak of Inflated Expectations = Hype se vyšplhá nad realistickou úroveň funkčnosti technologie a jejích možností
- fáze trvá okolo 2-3 let
- technologii se dodá zvučnější název (např. z 802.11g se stane Wi-Fi) a výrobci i konzumenti se začínají ohánět obecnými nicneříkajícími frázemi („Celý projekt jede na cloudu")
- nabývá dodavatelů i investorů (investoři z Innovation Trigger zde často prodávájí)
- Dnes se zde například nachází NFT technologieTrough of Disillusionment = nezbytně dochází ke korekci očekávání, přichází zklamání a diskreditace, technologie není tak zázračná, jak se zdála, pomalu se implementuje
- buduje se atmosféra cynismu okolo technologie
- v této fázi často přichází velké korporace a vykupují menší projektySlope of Enlightenment = vývoj dále pokračuje i přes překážky, začíná docházet k uvědomění, kde technologie funguje a důležitěji kde nefunguje a nepřináší žádnou hodnotu
- fáze trvá 1-3 roky
- technologie má již druhou nebo třetí generaci
- vznikají nové succes stories, marketing se začíná pomalu vzpamatovávat a očekávání nabírají na postupně a přiměřeně na síle
- Začínají se vymýšlet procesy k implementaciPlateau of Productivity = dochází k implementaci do běžného života
- Úspěšné firmy ze Slope of Englithment vstupují poprvé na burzu
- technologie se dostává do mainstreamu i skrz řečové akty ("„vygoogluj si to")
Výše lze vidět i jednotlivé ukázky, jak může vypadat postupný vývoj technologie. Od nadějného startupu přes negativní informace v tisku až po zavedení procesů a metodologie v užívání technologie.
Gartner svůj Hype Cycle vydává každý rok s aktualizacemi nových technologií a v jaké fázi podle nich jsou. V roce 2021 identifikovali tři hlavní trendy.
Vliv umělé inteligence na programování, inovace a samostatné designování jsou vzdálené 5 až 10 let. Před nedávnem proběhla předváděčka podobné umělé inteligence, OpenAI.
Buzz word pro průmysl se stane „Composable" (firmy budou více stavět na vnitřních samostatných modulech, které budou skládat podle největší efektivity)
Kvantové technologie i digitální osobnosti jsou často skloňovány, ale jsou vzdáleny více jak 10 let
Většinu těchto informací nabízí Gartner soukromým firmám a investorům, kteří se podle Hype cyklu mohou řídit, nicméně podobné mapování technologií lze využít i jinde.
NATO a předpovědi
Víceméně stejnyý princip využívá Severoatlantická aliance ve svém strategickém dokumentu Science & Technology Trends 2020-2040, kde také svou inspiraci otevřeně přiznává. Tento dokument se zabývá nastupující a disruptivními technologiemi se snahou predikovat jejich důležitost v následujících 20 letech.
Podle jejich měřítek jsem sestavil následující tabulku, kde jsem se snažil zachytit rizikový index jednotlivých technologiích.
Prvním z měřítek je tzv. Impact, jedná se tedy o Zásah, který nové technologie mohou mít v bezpečnosti. Nejvyšší možné (3) jsou v dokumentu popisovány jako revoluční a jde o takové technologie, které přinesou změny, jež se nyní zdají být naprosto neuskutečnitelné.
Druhým je Attention. Pozornost je v praktické rovině Gartner Hype Cycle a dodává do měření míru zájmu o technologii.
TLR je zkratkou pro technology readiness levels a lze ho chápat jako připravenost NATO k využití technologie. Nejnižší úroveň představuje pouhé zaznamenání technologie a nejvyšší již využití při misích aliance.
Posledním sledovaným indikátorem je Horizon, což pouze představuje očekáváný čas, kdy nastoupí technologie.
Z tabulky výše lze vyčíst, že pouze 5 technologií přesáhlo Risk Index 3: Human-machine teaming, Space Sensors, Hypersonic Countermeasures, Quantum Information Science, Quantum sensors a Novel Materials. Dnes se podíváme na tři z nich.
Human-machine teaming
Jedná se o symbiózu člověka a stroje pro co největší efektivitu. Zaměřuje se na propojení a optimalizaci rozdílných druhů inteligencí člověka a robota. „Posílená týmová spolupráce člověka a stroje zlepšuje výkonnost a zvyšuje spolehlivost, snižuje chybovost systému a snižuje počet lidí potřebných ke splnění mise nebo úkolu," se lze dočíst v dokumentu NATO.
To je ale pouze začátek. Stroje by posléze měli zasahovat i do analýzy a decision-makingu jak vojáků, tak vyšších představitelů. Stejně o tom píše i Yuval Noah Harari ve své knize 21 Lessions for the 21st Century.
V této knize Harari popisuje podobné lidsko-robotické týmy, které budou lepší jak homogenní týmy tvořené pouze z lidí, nebo pouze ze strojů. Podobné týmy již dnes existují na úzce vymezených polích, jako jsou například šachy. V šachu se těmto týmům přezdívá Kentauři a dokáží porážet, jak nejlepší lidi, tak i nejlepší stroje.
Harari se ale do budoucna obává naprosté irelevance lidí v těchto týmech. Již v roce 2017 Google postavil umělou inteligenci AlphaZero proti tehdy nejlepšímu šachovému programu Stockfish 8. AlphaZero ale funguje na jiném principu než Stockfish, zatímco Stockfish má nstřádané vědomosti z milionů hodin šachu, AlphaZero se vše učila od nuly a trénovala šachy sama na sobě. AlphaZero drtivě porazila Stockfish 8, vyhrála 28 her a 72 skončily remízou, neprohrála jedinou. Co potřebovala AlphaZero k vítězství? Pouhé děvet hodin trénkinku. Využívala úplně nové sekvence tahů, které Stockfish nemohla znát, protože byla postavena na milionéch hodin starých her.
Quantum
Není překvapením, že do nejrizikovějších technologií se dostaly ty kvantové. Víme o nich totiž pramálo a vlastně všechny zmíněné jsou v pozici Innovation Trigger až na Precizní navigaci, která se již dostala do fáze deziluze.
Víme o nich tak málo (a já ještě méně), že tuto kapitolu ponechám velmi krátkou. O kvantových počítačech se nejčastěji mluví ve spojitosti s šifrováním, které by měly být tyto počítače schopny prolomit v mnohem nižších časových úsecích, než je tomu dnes u běžných počítačů. Dále je nejspíše bude lze využívat k obrovským simulacím, a to od ekonomických dopadů až po válečnou vřavu. V neposlední řadě sammozřejmě k velmi výkonné analýze zpravodajských informací. Kvantové senzory by v budoucnu měly udělat moře průhledným díky svým ultra sensitivním magnetickým a gravitačním sensorům, čímž by se z dravých ponorek stala lovná zvěř.
Hypersonic Countermeasurement
Hypersonické zbraně jsou takové zbraně, které mají rychlost přesahující 5 Machů (6125 km/h). Při těchto rychlostech se již molekuly vzduchu rozdělují na atomy, ionty a radikály. Inženýři se musí nejvíce zabývat teplotou vzniklou při tření, v současnosti se využívá ochranná vrstva chlazeného niklu či titánu.
Díky této nadpřirozené rychlosti se bude jednat o těžko zastavitelné zbraně, a to především kvůli jejich těžké zjistelnosti a krátkému času na protiakci.
Bohužel v hypersonických zbraních je především dobré Rusko, ale i Čína. Přímo před ruskými hypersonickými schopnostmi před nedávnem varoval obranný strategický dokument Japonska, kde taktéž Japonsko varuje před spoluprácí Číny a Ruska.
Ke každé z disruptivních technologií jsem dodal český podcast z Ministerstva obrany, který se zaobírá těmito technologiemi, ale doporučuji si ho poslechnout celý a nejen tyto tři díly, pokud vás téma zaujalo.
Díky, že jsi to přečetl až sem. Doufám, že jsem ti nabídl nějakou novou perspektivu. A taky doufám, že sis to celý kriticky přebral a nevzal jsi to celé jako ultimátní pravdu. Nesouhlasíš s něčím a chceš mi to dát sežrat? Napiš mi to do komentářů.
Ale i tak se ti líbilo tohle počteníčko? Chtěl bys toho víc? Klikni o trochu víš na Subscribe a budeš podobný textíky dostávat přímo do mailu (pozor newsletter může spadnout do mailové sekce promo) a sleduj mě na Twitteru a Facebooku.