Jak se staví civilizace, do výšky nebo šířky?
Aneb jak lze videoherní koncept aplikovat na reálný život
“What is better? Tall or wide?” zaznívá často na fórech o hrách jako je Stellaris nebo Civilizace. Pokud jste ani z her nehráli (nebo jakoukoliv jinou grand strategy), nejspíše vám ani jeden z termínů moc neřekne, o co vlastně běží. Proč jsou ale zajímavé a proč o nich stojí napsat post?
Videoherní počátky
Tyto videoherní koncepty totiž lze aplikovat užitečně i na skutečný svět. Co to ale tedy znamená? První hra, která systém pravděpodobně objevila, je série Civilizace. V této strategické hře je vaším úkolem, jak už název vypovídá, vytvořit prosperující civilizaci. Z prvotní vesnice s několika pravěkými osadníky v průběhu staletí vybudujete civilizaci přesahující i dnešní technologickou úroveň.
Právě při vylepšování svého společenství nastupují dvě strategie: Tall a Wide. Pokud hráč zvolí Tall strategii, zaměří se na založení několika málo měst, které si ale bude hýčkat a vylepšovat efektivitu do maximální možné úrovně. Proto také pojmenování Tall (z angl. vysoké), kdy na malém prostoru vyroste extrémně moderní mrakodrap, jak v hypotetickém případě, tak ale také v doslovném.
Druhý případ, Wide, je přesný opak prvního. Místo smyšleného mrakodrapu se staví mnoho malých domečků na velkém poli. Hráč tedy agresivně expanduje a snaží se zabrat co možná největší území, kde vystaví mnoho měst, jež nebudou tak vyspělé jako ty ze strategie Tall.
Samozřejmě většina hráčů nevolí jen mezi těmito dvěma extrémy a naopak se pohybuje na jakési škále mezi oběma strategiemi. Nicméně tento koncept není přítomen pouze ve strategických počítačových hrách, ale i ve skutečném světě a jedná se vlastně o „všeobjímající abstraktní pravidlo”.
Erka vs Káčka
Než se dostaneme k historickým příkladům těchto přístupů, existuje Tall vs Wide strategie i v evoluční biologii, avšak biologové ji nazývají r/K selekce. Stejně jako Tall a Wide je i r/K založena na dilema mezi kvalitou a kvantitou. Organismy, které řadíme mezi r (reproduction), mají mnoho potomků, do nichž investují naprosté minimum své energie. Naopak K (Capacity to carrying) organismy mají potomků relativně málo, za to jsou pro ně ochotni i zemřít.
R i K organismy proto mají rozdílné charakteristiky, které lze vidět na zjednodušující tabulce níže.
Jasnými r stratégy jsou například bakterie, hmyz a také někteří savci (hlodavci). Naopak ke K stratégům se řadí především velcí savci, jako jsou krávy, velryby nebo člověk a také většina predátorů. Strategie rostlin se dělí na více typů kvůli jejich neschopnosti se pohybovat. Stejně jako o Tall and Wide přístupu je i r/K spíše škála a například mořské želvy se vyznačují rozdílnými charakteristikami. Na jednu stranu žijí extrémně dlouhou dobu, na druhou stranu ale rodí velké množství potomků, kteří mají malou šanci na přežití.
Dánský vědec Agner Fog se snažil r/K selekci přiřadit i k typům lidských kultur, ale dle mého názoru nepříliš úspěšně. Jak je bohužel v sociálních vědách téměř pravidlem, jednoduché koncepty a pravidla na společnost lze jen těžko aplikovat. Podobným násilným roubováním dle mého trpí i práce antropologa Foga Cultural r/k Selection. Níže přikládám tabulku s jeho dělením kultur. Na Fogovu obranu sám uvádí, že tento koncept se musí brát v omezených případech a se škálou ohledně r/K na mysli.
Benátky: sen všech Tall hráčů
Kultura se těžko popisuje, nicméně chování historických států lze již lépe přiřadit k Tall a Wide přístupu. Snad nejvýraznějším zástupcem Tall strategie v historii lidstva je přehlížená renesanční Benátská republika.
Od 11. století do 16. století byly Benátky velmocí na širším evropském poli. Ovládaly obchod v celém Středomoří a přijímaly zboží z Hedvábné stezky, Černého moře i ze severní a západní Evropy. Celá obchodní nadvláda Benátek začala v roce 1082, kdy získaly obchodní výhody od Byzantské říše, což italský stát ekonomicky silně nakoplo. Nicméně nezůstalo jen u obchodu, Benátčané byli známí i svou pragmatickou (až cynickou) diplomacií. V roce 1204 totiž „zradili” své bývalé přátelé z Byzance a pomocí intrik přesměrovali 4. křížovou výpravu z islámských zemí právě na Byzantskou říši.
Pomocí podobných diplomatických tahů dokázali Benátky vytvořit politické impérium, které z 66 tisíc obyvatel Benátek v 11. století na 170 tisíc v 16. století, nicméně s přičtením všech zámořských teritorií měla Benátská republika až 1,5 milionu obyvatel.
Benátky taktéž na svém území zajistily silnou vymahatelnost práva, toleranci k menšinám, výroba knih, specializovaní odborníci (např. zlatníci) a inovace v bankovnictví. V Benátkách totiž existovalo silné konkurenční prostředí mezi nejbohatšími rodinami, které prospívalo právě inovacím a progresivnímu přemýšlení.
Jako zářný příklad Tall strategie je benátská výrobna lodí Arsenal. Víceméně se z části Benátek stala manufaktura na výrobu lodí a jejich částí.
Místo výroby celé lodě na jednom místě se loď stavěla postupně, jak postupovala městem, taková fordovská pásová výroba v 16. století. Právě tato specializace je symptomatická pro Tall přístup.
Pád Benátek
Na vrcholu byly Benátky v 16. století, poté se již jen propadaly. Jedním z důvodů byl malý počet obyvatel oproti soudobým rivalům Španělsku (cca 6 milionů obyvatel) a Ottomanské říši (cca 12 milionů). Největší ranou ale pro Benátky bylo přemístění centra obchodu ze Středomoří do Atlantiku. Za změnou především stáli portugalští objevitelé a v menší míře později i Holanďané.
Benátky tedy nakonec doplatily na svou specializaci v námořním obchodě a neochotě expandovat, nicméně je téměř neuvěřitelné kolik moci dokázalo jedno město získat.
Expanze Ruska jako učebnice Wide
Druhý historický příklad samozřejmě musí být o nejrozhlejší zemi světa, Rusku. Určující událostí v historii Ruska je vpád Zlaté hordy ve 13. století, která trvala dvě a půl století, a kvůli čemuž západní Evropa technologicky a ekonomicky utekla Rusku. V době zámořských objevů se Rusové snažili získat svou zem od mongolských vládců. Když se v Evropě začalo rodit reformační hnutí i díky knihtisku v Rusko se uskutečňoval Novgorodský masakr, kdy Ivan Hrozný nechával utopit celé rodiny v řece a kdy se ruský car stal hlavou pravoslavného křesťanství po pádu Byzance.
Tato nejistota Rusů, která vzešla z okupace Mongoly, se projevila jejich nutností neustálé expanze. V 17. století Ordin-Naščokin, ministr zahraničních věcí cara Alexeje uvedl na otázku vymezení ruské zahraniční politiky toto: „Rozšiřovat stát ve všech směrech, toto je úkolem ministerstva zahraničních věcí,” jak si všímá ve své knize Uspořádání světa Henry Kissinger. Kissinger dále popisuje, jak si v roce 1903 americký intelektuál Henry Adams zaznamenal následující: „...Rusko se musí valit a musí svou nezadržitelnou setrvačností rozdrtit vše, co se mu postaví do cesty.” V té době se Ruská říše dostala až na okraj Koreje.
Rusko se díky této filozofii rozpínavosti rozšiřovalo mezi lety 1552 a 1917 o neuvěřitelných sto tisíc kilometrů čtverečních ročně (ČR má necelých 80 tisíc kilometrů čtverečních) sepisuje Orlando Figes ve své knize Natasha's Dance: A Cultural History of Russia. Pro Rusko bylo jednodušší se dále rozpínat než se zastavit.
Na počátku 20. století bylo území Ruska největší a stalo se jednoznačnou mocností díky své kvantitě. KValitativně ale byla carská říše extrémně nevyspělá. Většina obyvatelstva byla negramotná (v roce 1917 umělo číst pouze 42 % obyvatelstva) a industrializace téměř neproběhla hlavně kvůli síle ruských šlechticů, kteří se obávali o své postavení.
Při snaze Ruska vyrůst do výšky (přechod na Tall strategii) za pomoci centralizované ekonomiky SSSR a snahy o industrializaci, zemřelo vyhladověním přes 10 milionů lidí, kteří krutou ironií obývali jednu z nejúrodnější oblasti Evropy.
Přesto lze soudit, že Rusko se na dlouhou dobu WIde strategie vyplatila. Díky územním ziskům má dodnes Rusko neuvěřitelné přírodní bohatství od nerostů, přes ropu a plyn až po dřevo. Rozlehlost Ruska také slouží jako dokonalá obrana, která zemi dokázala uchránit před mnohem vyspělějšími státy (Francie, Německo), než byla sama. A ze své rozlehlosti těží Rusko dodnes, například nejdelším arktickým pobřežím, o jeho důležitosti jsem již psal ve svém dřívějším příspěvku.
Nicméně ani Rusko jakožto extrémní případ Wide strategie není nijak oslnivý. Itálie, která má víc jak dvakrát méně obyvatel, má vyšší absolutní HDP než Rusko.
Je zajímavé jak herní princip a terminologie lze velmi dobře aplikovat na reálný život, až by se zdálo, že termíny se dostaly k hrám z reálného světa, ale opak je pravdou.
Díky, že jsi to přečetl až sem. Doufám, že jsem ti nabídl nějakou novou perspektivu. A taky doufám, že sis to celý kriticky přebral a nevzal jsi to celé jako ultimátní pravdu. Nesouhlasíš s něčím a chceš mi to dát sežrat? Napiš mi to do komentářů.
Ale i tak se ti líbilo tohle počteníčko? Chtěl bys toho víc? Klikni o trochu víš/níž na Subscribe a budeš podobný textíky dostávat přímo do mailu (pozor newsletter může spadnout do mailové sekce promo) a sleduj mě na Twitteru a Facebooku.
no a ses teda wide nebo tall nebo jak to je prosim?